Opäť zvoní telefón iste je to zase on usmievam sa piaty krát trpezlivo dvíham k uchu mňaukám: "miláčik môj, juchú" šeptá: " večer budeme si hrát!" však po pätnásty krát keď volá zúrivosť ma chytá boha čo je veľa, to je veľa najmilší si strašné...
Zamračeně pozoroval telefon. Pozoroval ho takhle vyčítavě už třetí večer. Věděl, že není rozbitej, tohle se mu prostě někdy stávalo. Proč nevěděl. Jak by mohl, ženám přece nejde rozumět. Měl zazvonit tím lechtivým způsobem už minulý týden. Vyšpulil na něj pusu, neuvědomujíc si tohle své gesto, přimhouřil oči, cmukl a pak se dal dělat, že si ho nevšímá když je takhle zanovitej. Sklonil se...
*Bůh si s námi stejně jenom hraje*Berta hleděla spokojeně na monitor. Ale tvářila se tak jenom chvilku, za několik minut si uvědomila, že se jí to co vidí, vlastně nelíbí.*Vytvořte si vlastní rodokmen*To heslo bylo na mnoha netových stránkách, ale Berta si ho všimla až před týdnem. Vlastně ne všimla, ale uvědomila. Když byla doma nemocná a chvíli se nudila. Najela na upoutávku myškou a klikla....
nie nespímvankúšik môjbum-bum bum-bumhrám sa na doktorkupočúvam tlkot tvojho srdcabum-bum bum-bumopakuje si citoslovceprečerpáva tvoju vôňubum-bum bum-bumodpočitáva času časalebo to čas počíta...
Počúvala som keď si volal:chcem niekoho do postele...do kuchyne....k televízoru...ku káve...na hádanie...proste na milovanie....keď som ti však nasadila tieto prirodzené putázačal si zmätkovať a kričaťže toto vlastne niéééééétak sa ťa pýtamnaozaj chceš opäť slobodu?nebudeš potom nariekavo volať?:chcem niekoho do postele....do...
mikro milimeter nad pokožkou keď dotyk už je aj nie je pomalinkým posúvaním ukazováka vytváram slabulinké trenie kde chĺpky kladú odpor mi síce tým však produkujú státisíce atómov energie ktoré vybuchli vo mne a fantázie tie ostanú navždy túžbami ...
spolu vyzliekací maratónšepkáš miPRIPRAVIŤ POZOR TERAZčo robíš komentuješ rukami:tričko ako prvépodprsenka je mu v pätáchups prekážky - zips a gombíkdžínsy ešte metálbronzový vyhrajúposledný bežec v pätnástej sekunde dobeholstojím tu celá.......hm......prekvapenátvoje pery sľubovali maratóntento pretek ako predohra zlyhalukázal si mi iba.......
moje túženie padalo na papier voňalo každý deň v tvojej schránke a takto vtieravo som vošla do tvojich závitov vraj rozumom muž vládne chacha a ja poučená píšem je o desať rokov viacej hádžem žiadostivosť na písmenká už neotieram atrament z večného pera zo sneho-šedej klávesy však môj technický parfum dnes vonia v niečej inej...
kúskom Boha vo mne napísaná báseň si zo sedmičky odpilavlastne teraz klamemodpila si z pobláznenia k tebenapila sa ho miesto mňaatómom svojho bytia som časťou tohto peranapodiv- na tieto slová nežiarlimsú jaboli tu predo mnoubudú tu po mneupravia zrak ako chémiamnožstvo ostáva, mení sa len hustotanech nikdy nezrušia obchodík s opiátmiviac ako teba...
vždy som to chcela a teraz je ten častak prečo si to nepýtať? chcela som byť:výnimkouhoci len výnimkou z pravopisu alebo z pravidiel fyzikyalebo...tá špinavica tá sa malaneumývala sa a s hrachom sa celý deň hralaje jedno ako jej nadávalibola však výnimočnou pre niekohodôkazom sú tie tri...plodysamozrejme, že následkom toho boli čarovnéje čarovné keď na vás niekto myslí kadiaľ chodíkonečne...
Viděla jsem tě včera vzpomínata najednoujsem při tobě nebylaMiláčkuco se to dělo pak?:něco bouchlolítaly tankystříkala krevjiskry a oheň si založili akciovku s povodníNe,to byl jenom můj vztek!je pozděteď mohu přemýšlet:proč jsem to žárlila?pro vzpomínku - že jí nejsem já a taky, že nemám...
Moje deti sú rozumnejšie, vážnejšie a menej hravéZatiaľ Zatiaľpretože sú to ešte malí chlapci Ale raz budú aj z...
Viete čo sa mi stalo včera?:kráčam si takto ulicou a naraz pozerám, že nie som celá moje myslenie bez spýtania a dovoleniaurobilo: čelom vzada teraz beží rovno...
tak pusté a prázdnéjsou ty stěny a policeve mněchce to dekoracidekorace inspiraci zřejmě jó už vím: Nobelova cenaby to ozvláštnila„zač ale" přemýšlím „ji získám jistě?"historie vědy šeptá: Perpetum Mobile vyhrab ze smetiště jak lehkédyť to je přece ve mněta nekonečná energie, sílakterá mě pořád ženejen vztáhnout ruku abych ji uchopilateď zjišťuji, že po...
Zem nie je perifériou galaxieako sa domnievali vedcilokalizoval si jej stred:počítač, monitor a tie ďalšie veciktoré na rozdiel odo mňa miluješ vidím to tiež a dobrez jej okrajaperifériou tvojej galaxiesom predsa vždy...
Ahojte, som molekula H2O.Od nepamäti.Občas sa mením, ale moja životdávajúca podstata ostáva.Teší ma kolotoč, ktorým sa vozím stále dookola. Veľa toho vidím. Nového, krásneho, ako aj teraz.Jé to je pekné. Chcem ísť bližšie.„To nie je to, ale on," začala ma poučovať iná molekula, ktorá mi nesiaha samozrejme ani po O. Molekula kameňa, ktorý si vylihuje v korýtku mojej...
Aby som sa dostala k tebešpinavými rúrkamitečiemhnaná vztlakomvidinousa k hlavni tvojej batérie ženiem jéuž ma napúšťašrozlievavo ťa ohmatkávamkaždým svojím atómoma takto.... ...
SI ŠKAREDÁ AKO RAKOVINA NA POVRCHUa si moja inšpiráciatak vidíšvravel som ti, že inšpirácianemusí byť vôbec peknávlastne...veď si...
Mal to byť len krátky dotykzrazu ma nechceš pustiť očami a tak odfoť ma pohľadom do svojho srdcakde budeš mať album svojich...
Netěšil jsem se do práce ostatně jako každý den. Šéf ode mne očekával práci, to by rozhodilo každého. Né, že by o tom na pracovním pohovoru, který předcházel podpisu pracovní smlouvy nebyla řeč. To jó. Ale myslel jsem, že je to jenom formální. Jak se říká, aby řeč nestála.To ráno jsem tedy přišel do práce a pohladil svou černou skříňku na její oblíbeném místečku. Mašina se okamžitě...