náboj i šmrnc to má. něco se mi líbí, něco ne. - vrtá mi hlavou, proč zrovna dva gombíky? - kdyby tam bylo, že nikdo nemá košili s 50 knoflíky, věřil bych spíše.
sliny na zdi, hm, mají dosti dramatické konotace (neodbytně vidím, že kreslí jazykem), nevím, jestli do té situace úplně patří. - trochu silnější odbočka, jakkoliv nemohu soudit možnou sílu touhy. - ale asi ano. není to fádní.
na druhou stranu, i klidnější "leto // vo flanelovej košeli -" mě zahřálo. stejně jako převažující nenásilnost jazyka, nebo představa kousku černého uhlí při srdci. -
čtvrtá část trošku upovídaná, ještěže ji podrží poslední verš - tím dostane celé líčení smysl.
nevím, proč mě i při opakovaném čtení dráždí verš "lebo kdesi vpredu pukla slnku voda" - snad pro svou těžkou symboličnost, která vystupuje mimo prostředí? - ovšem jinak mě text vzal k sobě, prožil a užil jsem si jej rád.
pěkně vtipně sebestředné, ale odstup nechybí. - postup od vylévání vody k oku jupitera mě pobavil :).
avšak jde-li o parafrázi na chystané smrkání, proč se bát vody? :) (implikace potíží s tvorbou nosního hlenu?)