Dýmka

Po stezkách pravdy, krásy,

světlem hřej!

Jen jdi a nepřestávej,

hledat pro svět věčný mír.

Již utlouklo se světlo z temnot,

osvícení duše v dýmce dlí,

jsi ptákem, stezkou, pramenem,

stromem, hudbou, harmonii...

Vize stromu života,

z jeho mízy někdy´s pil,

teď však vyschl,

mízy tok se zastavil...

No ty však síly dosti máš,

pokud kouříš dýmku svou,

vtáhni ducha a vrať ho nebi...

Ať obživne a vzduch zhmotní,

ať je vidět tvůj dech!