Muž=Toaleťák?

Po zamyšlení nad toaleťákem jsem si uvědomila jeho velikou podobnost k našim partnerům. Víte, stejně jako toaletních papírů je mnoho druhů mužů. Jeden je drsný a hrubý a ten druhý zase jemný, heboučký a navoněný, další zase jednoduchý bílý, a stejně jako u mužů jsi, vybíráme jenom ten, který je našemu srdci blízky.

Když si ho již koupíme, nebo získáme tak ho doma uložíme na úctyhodné místo a tam se mu svěřujeme s nejtajnějšími věcmi a pouštíme ho na nejtajemnější místa našeho těla. No nakonec se pohádáme kvůli nějaké totální pitomosti, která nestojí za řeč, a tak ji spláchneme v městské kanalizaci. Tam ji již nikdo vytahovat nebude, jenom čistička odpadových vod. Takhle se to opakuje, až kým trpělivost nedojde, a pak ostane jenom rulička, která skončí v koši, stejně jako náš vztah.

Ovšem, některé vztahy trvají dlouho, jsou totiž i manželství, které jsou dlouhé i třeba 50let. To bych odůvodnila, tým, že máme zácpu anebo máme i boční toaleťák. Jenom jsi, musíme určit, kdo v támhletom vztahu jsme. Jsem ta ruka, která utírá zadnici nebo jsem ten toaleťák?

Vždy je někdo ve vztahu toaleťák a jenom my jsi, můžeme přát, abych jim nebyly my. Vždy je lepší si s partnerem vytřít zadnici dříve než on to udělá s námi. Ok, možná jsem to trocha přehnala, ale když se hlouběji zamyslíme, zjistíme, že to tak ve skutečnosti vlastně je. Možná proto máme taký ten odpor k toaleťákům. Možná jsi, plně všichni uvědomujeme tuhle podobnost ale namísto toho, abych ji řešili, na ni raději zapomeneme, anebo ji spláchneme do nejhlubšího místa v naší hlavě.

Tenhle vztah ale neplatí jenom k mužům ale stejně tak i k ženám. I když nadpis může trocha jednosměrný, ale neplatí to tak a doufám, že to tak ani nezní.