Purpurové nebe se zlatými hvězdami v kostele sv.Mikuláše v Mistlau

Patříte-li mezi obdivovatele středověkého umění, zejména nástěnných maleb, dozvíte se v následujících řádcích o unikátních freskách dochovaných v malém kostele v neveliké německé vesničce Mistlau. Mistlau se nachází přibližně uprostřed mezi městy Štutgart a Norimberk, patří do okresu neméně známého a romantického městečka Schwäbisch Hall. Klíče od místního malebného středověkého kostela si musíte vyzvednout v naproti ležícím statku. Usměvavá paní Erika s drdůlkem bílých vlasů, vám půjčí klíče a medovým hlasem vám poradí, ať si vše řádně prohlédnete a nepospícháte.

Jakmile za sebou zavřete těžké, železné dveře kostelíka, ponoříte se do zbožné atmosféry tohoto místa. Posvátné ticho, sluncem zalité dřevěné lavice a zářivé fresky, svědci mnohých staletí.

Kostelík stojí na místě dřívějšího kláštera benediktýnek, jež založila roku 1282 Elizabeta von Lobenhausen. Původní klášterní kaple byla kolem roku 1400 zvětšena a brzy poté vznikly pravděpodobně první freskové malby v chóru. Další nástěnné malby, které můžeme obdivovat dnes, vznikly při renovaci kaple v 30.letech 15.stol. Roku 1479 byl klášter uzavřen, posléze byla ke klášterní kapli dostavěna loď a stavba se tak stala obecním kostelem. Právě při této přestavbě byly fresky zabíleny a takto zakonzervovány přečkaly ještě několik stavebních úprav kostelíka. Malby byly odkryty až roku 1895, kdy je restauroval malíř Wennagel ze Štutgartu. My tak dnes můžeme shlédnout jedinečný doklad umění z 1.pol.15.stol. Pestrost, sytost a jedinečnost barev, jako i neporušenost maleb vás přenesou časem 600 let zpátky. Stanete se prostým, zbožným venkovanem, který tato místa navštěvoval s okázalou úctou, v jehož srdci se ukrývaly hodnoty nám mnohým dnes již zapomenuté. Zobrazené životy a činy světců měly dodat lidem zkoušeným temnou dobou středověku především sílu v jejich vlastním utrpení a naději na klid duše ve světě nebeském.

Nad oltářem jsou na křížové klenbě na bílém podkladu s červenými hvězdami znázorněny symboly čtyř evangelistů (Matoušův anděl, Markův lev, Lukášův štír a Janův orel).

Nalevo od oltáře na severní straně je ve dvou řadách znázorněn život sv.Mikuláše, patrona klášterní kaple. Spodní řada vypodobňuje obrazy ze života Ježíšova (zvěstování Panně Marii, setkání Marie a Alžběty, narození Ježíše a útěk do Egypta).

Na západní straně nad obloukem oddělujícím kapli od kostelní lodi je velký výjev klanění se tří králů. Středem malby je Marie s Ježíškem na klíně. V pozadí je také postava Josefa strážícího oheň. Autor zvolil hřejivé přírodní barvy, okrovou zem v kontrastu s purpurovým nebem posetým zlatými hvězdami. Pod výjevem je znázorněno ukládání Ježíše do hrobu a Ježíšovo zmrtvýchvstání.

Na jižní straně kaple nacházíme pašijové scény – Ježíš v zahradě Getsemanské, poslední večeře Páně, Ježíšovo zatčení, Pilát myjící si ruce, mučení Ježíše, Ježíš v purpurovém plášti s trnovou korunou jako „král Židů“, Ježíš nesoucí kříž a Ježíš umírající na kříži. Na východní straně za oltářem je zachyceno ukřižování Krista na Golgotě. Přímo pod výjevem je umístěno okno ve stěně, které znázorňuje prázdný a prozářený Ježíšův hrob.

Hřejivá purpurová a okrová barva vzácných fresek vám pohladí duši a prozářená atmosféra posvátného místa vám zajisté dlouho zůstane ve vzpomínkách.