Na slovíčko

Stejně všichni umřeme v těchhle schránkách  
s tolika nevyřčenými slovy zaseknutýma mezi
zuby

 stejně je zbyteční se zabývat božským rájem,
nebo peklem,
naše duše umírá s mozkem

pak se znovu narodíme
a začneme se uvědomovat znova,
znovu se naučíme smát, psát, plakat, lhát a píchat

lidi kolem nás začnou žvanit o škodlivosti pití, kouření, drog, her
o globálním oteplovaní a o děrách v atmosféře,
až si tím každý projde sám a zjistí, že ty největší díry jsou v našich
nitrech    

začneme se sápat po stromech zakázaného ovoce,
a není toho, co by nás odněkud vyhnal,
až zjistíme,
 že není až také dobré jak se zdálo,

 a lidská hloupost je nekonečná,
ale relativná s vesmírem
to je jediný vzorec,
který tady platí

Je toho tolik co bych chtěl ještě vyříct,
ale slova se mi zasekují v chřtánu.