Smích z bonbonů

Stěny voní chlórem

a má kůže je přesycená osamělým tabákem

ruce ve tmě bloudí a představují si tvoje tělo pod kabátem

ze sazí kávy skládám květiny

co voní nespánkem

 do hlavy mi buší  beat

a  ty   verše lomcují s mou duší

Můj dech se miluje s tichem

a v očích mi kvete heřmánek

Kdyby si přišla, mohu ti nabídnout

jen pozlátka z bonbonů

blýská se v nich tvůj smích

mé touhy stejně tak potřebují světlo

aby se mohli lesknout

Ráno vypouštím všechny ptáky z hlavy

sleduji jak se tiše krmí životem

Ale kruci,

někdo mi je střílí